Něco proti rýmě aneb proč se stát Ledním medvědem

Zdroj: Reportáž Horáckých novin

 

V neděli se opět po roce zaplnilo Svojsíkovo nábřeží neuvěřitelnými sedmi sty Třebíčáků, kteří se přišli pobavit na účet šestadvaceti bláznů, kteří se vrhají do náruče ledové řeky. Akce pořádaná třebíčskou odnoží pražského klubu otužilců Lední Medvědi je ale trošku jiná než je většina ostatních otužileckých plaveb. Je to bezesporu osobností hlavního ledního medvěda Zdeňka Mikoláše. Jako bývalý vodní záchranář (třebíčskou vodní záchranou službu přímo založil) a vysloužilý člen profesionální zdravotní záchranné služby, má pocit, že jenom před diváky hupsnout do mrazivé vody, obkroužit trasu a vylézt ven, je málo. Chce to něco víc.

 Vloni, když byla řeka zamrzlá a medvědi museli před ukázkou do ledu vylámat plaveckou dráhu, předvedl užaslým divákům, jak se pomocí dvou ocelových hrotů dostat z ledového a kluzkého sevření. Tuto jednoduchou, ale účinnou techniku odkoukal ve Skandinávii. Jestli se uchytí i zde, to se teprve uvidí.

Letos řeka zamrzlá nebyla a tak třebíčští otužilci předvedli něco jiného. Zvláště při dálkových plavbách, které k otužilectví také patří, se to může hodit. Říká se tomu pomoc unavenému plavci. Znaveného plavce vezmou kamarádi mezi sebe a lehce ho podpírají. Přitom se plave dál, nebo raději ke břehu. Plavec si odpočine a hlavně zklidní. Není na problém sám. Je to snadné a funguje to. Chce to jen nezmatkovat a vyzkoušet, když je voda teplejší. Jednostupňová voda není podmínkou.

Třebíčští medvědi jako spolek existují teprve dva roky, ale za sebou mají solidní úspěchy na soutěžích v zimním plavání po celé republice.Otužilci nejsou osamělí plavci. Jsou to povahy družné, které si chlad mokrého živlu kompenzují vřelostí srdcí. Rádi se setkávají a vzájemně zvou na svá plavání. Ta dvě třebíčská mají výborná ohodnocení, medvědům závidí přízeň publika. Příčina? Výborná publicita, dobrá organizace, příjemné zázemí ve vytopených klubovnách vodních skautů a známé osobnosti ze světa sportu i kultury. Letos přijel rodák Oldřich Navrátil, příští rok se snad podaří domluvit termín s operním pěvcem Richardem Hahnem. Letos to bohužel nevyšlo.

Proč a jak se z normálního člověka stane blázen čili otužilec? Důvodů je několik a jsou to všechno věci, za kterými se lidé honí daleko a za hodně peněz. Přitom stačí plavky a ručník. „Nepotřebujete žádné ozdravné pobyty v lázních a letoviscích, drahé adrenalinové dobrodružství pochybné úrovně. To vše je všude kolem nás. Naše řeky a rybníky jsou nám najednou k dispozici celoročně. Navíc na podzim vymizí z vod sinice a je tudíž po alergiích. Letošní podzim byl na koupání přímo ideální,“ vysvětluje Zdeněk Mikoláš.„Nejlepší je začít s koupáním v létě a nepřestat. V Třebíči jsme dva roky a za tudobu se naše řady úspěšně rozrůstají. Nepočítám jen Vladimíra Janouška z Kožichovic, ten by nás mohl učit, ale přidali se další, kteří to myslí vážně a pracují na sobě: Petr Brada, Nan Bártík, Radek Koudela, Zdeňka Mejzlíková, Radek Mikoláš, Jiří Zelený i Zdeněk Pilát.“ Přišli ale i úplní nováčci a zaplavali si s námi. Snad se budeme vídat častěji.Příští rok se tedy můžeme těšit na další plavání, další ukázky a další hvězdy. Letos se mezi podporovatele přidaly i dvě třebíčské osobnosti. Třebíčský lékař a bývalý primář Pavel Havelka a místostarosta a sportovec Pavel Svoboda. Kdo se přidá příští rok? „Letos bylo šestadvacet lidí ve vodě a sedm set na břehu. Krásné bude, až to bude naopak,“ směje se Zdeněk Mikoláš.

 

Autor: Jan Uher, foto: Martina Veškrnová
Štítky , .Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.